Jak jsme si půjčili auto I.

Včera jsme vyjímečně vstali jen o hodinu později než byl nařízený budík a běželi hrát squash. Igor mě konečně naučil držet raketu tak, jak se má, a tak jsem ho porazila ve dvou setech (OK, přiznávám, dostala jsem náskok 10:0, ale i tak je to dobrý!) a v jednom jsem prohrála - za trest jsem musela vařit oběd a Igor šel do půjčovny pro auto. Nakonec to usmlouval na fakt hodně příjemnou cenu a po obědě jsme vyrazili objevovat severovýchodní pobřeží ostrova. Cílem bylo město Nordeste, podle průvodce nejzapadlejší místo na ostrově. Jak jsme zjistili, autor se nespletl, protože tam není vůbec, ale vůbec nic : ). Pobřeží je ale plné krásných vyhlídek - miradouros, odpočívadel se stolky a krby na grilování, malých vesniček, kde chodí ženy v černém a chlapi nesundávají holínky asi ani v posteli, a kde je středem dění jediná cervejaria, která slouží zároveň jako obchod, a krav, kvůli kterým se na jediné místní cestě tvoří zácpy... V jedné takové zácpě dostal Igor strašnou chuť na čerstvé mléko a marně jsem se mu snažila vysvětlit, že krávy se dojí většinou jen ráno a večer, a že večer pořád ještě není... dalo nám to docela práci, ale nakonec jsme díky téměř detektivnímu sledování pána, který jel na koni (na holku!) s dvěma velkými káděmi na mléko, přijeli až k posto do leite - výkupně, kam všichni místní zemědělci přijíždí každý den prodat svoje mléko. Jeden z nich nám tu to svoje dal úplně zadarmo a bylo ještě úplně teplé a úplně dokonalé!
Taky se mi tu splnil sen (už druhý - prvním bylo vidět prales a to se tu splnilo celkem lehce) - byli jsme ve výrobně čaje a na čajové plantáži! V Porto Formoso je totiž jedna ze dvou posledních čajových továren, kde se vyrábí tři druhy černého čaje, a kde vám ukážou proces pěstování a výroby čaje od začátku do konce a ještě vám ho dají ochutnat a to všechno zadarmo...Tak z toho jsou trošku víc fairtradeové fotky než je ta z Burger Kinga : ) .
Asi nejkrásnější z celé cesty byl přírodní park - údolí s vodopády a tůněmi a vodními mlýny, kam si ještě určitě zajedeme ugrilovat nějaké ryby nebo zaplavat v tůňce - včera totiž bylo hezky jen když jsme seděli v autě a jakmile jsme vylezli, začalo pršet. Taky proto jsme oželeli plánované spaní pod širákem a jeli za tmy dál, až na jih do Povoação, kde jsme u fotbalu snědli strašnou spoustu nezdravého jídla. A protože nám bylo těžko a unaveno, rozhodli jsme se pro nejlepší odpočiněk - horkou smradlavo - sirnou lázeň ve Furnasi, kde jsme byli skoro sami a už za úplné tmy. Sice nám klasicky všechno mezitím zmoklo, ale stejně jsem vychladla až doma v naší superchladné ložnici. Pokračování příště : ).

PS: Jo a jinak jsem se v pátek uklidnila, že nejsem až tak úplně blbá, že místním nerozumím, protože jsem se bavila s lektorkou, co nás má na portugalštinu, a ta mi řekla, že její manžel tu začal rozumět až po půl roce a to je z Porta. Tak se hned cítím líp a přikyvuju tomu jejich žbrblání s úsměvem : ).