Jak to jde

Sedím ve svém oblíbeném (až na to, že nezavírají dveře, takže je tu děsná zima) baru, popíjim pivo (je nejlevnější) a strašně trpím. Hrozně mě totiž bolí svaly na obou lýtkách, taky na břichu, celé ruce a zadek. Nevím, jestli ten tréninkový plán, který mi vytvořila má super trenérka (super nejen proto, že je z Rumunska, takže konečně někdo, komu rozumím), vydržím. Ještěže je tam jeden den na odpočinek (můžu do sauny, tureckých lázní nebo jacuzzi, což nevím, co je, ale zní to dost výhružně). Když jsem nakráčela v sobotu do svého fitness clubu, dívali se na mě všichni jako na úplnýho cvoka (ženský nenávistně, protože se tak dívají na každOU), protože jsem na sobě neměla tepláky a mikinu, jako všichni, ale krátkou sukýnku na squash. Tak jsem hned druhý den, když se mi konečně podařilo pohnout oběma nohama, vyrazila na nákupy a teď vlastním úžasné černé tepláčky španělského střihu, dvě sexy trička a jediné, co mi chybí, je růžové potítko. Vůbec ty ženský ale nechápu, protože na sobě mají dlouhý tepláky, tričko, další tričko a další tričko a mikinu, deset potítek na rukách i na hlavě, potí se jako prase, protože v té posilce je strašné vedro i když člověk necvičí, ale i přesto mají oblečené tohle všechno!
No ale kromě toho je to super, zabije to spoustu času, navíc se schválně sprchuju strašně dlouho, když máme doma tak drahou teplou vodu, taky se různě protahuju a hopsám na fitbalech, abych tam byla co nejdýl. A navíc (tohle sem píšu spíš jako motivaci pro Igora: ) jsem tady potkala strašně pěknýho chlapa, který učí plavání pro děti (!).
Ve škole to vypadá, že asi budu muset začt něco dělat. Na francouzštině se totiž provalilo, že umím francouzsky líp než všichni ostatní (oni ji ale mají teprve druhý rok), takže abych se nenudila, musím dělat zvláštní úkoly. Ach jo, vůbec se to začíná nějak množit, a navíc jsou tu všichni hrozně vzorní a i učitelé učí opravdu dvě hodiny a taky na všechny hodiny chodí.
Tenhle víkend organizuju piknik pro Erasmáky. Tak jsem zvědavá, myslím, že když nebudu obědvat sama, bude to úspěch. Na minulé party, v sobotu, jsem totiž byla jen s pěti lidma - zato to ale stálo za to a vzpamatovala jsem se z toho až včera.
Všichni tu okolo sledují fotbal - Sporting s kdovíkým a jí u toho různý dobrý věci, takže musím jít už domů, uvařit si nějakou super zdravou večeři. Asi zkusím vymyslet něco z fazolí, kterých jsem si koupila asi kilo v nadšení, že je to hrášek. Ach jo. Asi se budu muset naučit říct portugalsky: Je tohleto hrášek?!