Prázdniny!

Možná teď budu psát víc, než je zdrávo - předem se omlouvám...
Ještě než jsem odsud odjela na prázdniny "na pevninu", stačila jsem nás přestěhovat - celý měsíc jsem se totiž snažila najít lepší, levnější, internetem a troubou (ano, opravdu je to pro mě tak důležité) obdařené obydlí a nakonec se, díky Bohu,uvolnil pokoj v domě, kde bydlí všechny ty milé Erasmačky, se kterými jsem celý měsíc chodila na výlety...kromě bordelu, který tu většinou všeobecně vládne a taky páru švábů, kteří jsou na líbánkách na našem dvorku (ano, máme dvorek a terasu a gril!) a na které jsem si už zvykla, protože jsem je nakonec potkala i v tom pětihvězdičkovém hotelu, kam chodím do posilovny, je to tu naprosto ideální.

Ale k těm prázdninám...na oslavu stěhování jsem se samozřejmě stihla opít a ráno jsem si do kufru, v domnění, že v Portugalsku je tepleji než u nás na ostrovech, zabalila jen jedny kalhoty a svetr a zbytek, optimisticky, tvořily sukně, šaty, sukně, sukně...takže v letadle jsem mrzla a jako vždy si slibovala, že opravdu už nikdy nebudu pít a jestli, možná, někdy, tak určitě ne v takovém množství...
Přežila jsem ale, díky stálému přísunu vody a flanelové dece, kterou jsem dostala od letušáka (tohle je vlastně takdy diskriminace, nechápu proč, když už v letadlech zaměstnávají chlapy, nevytvoří maskulinum pro letušku!) a doletěla až do Lisabonu.

Odsud jsme se s Igorem vydali přes Alentejo plné korkových dubů a olivovnků do Évory, kde toho času bydlí naše dvě spolužačky z portugalštiny - Bára a Lucka. Bydlí si dost dobře, v domě, který působí jako bývalý hotel a jediné mínus, co tenhle dům má, je absence trouby, sporáku a čehokoli jiného, na čem by se dalo vařit. Já bych se samozřejmě zbláznila...ale holkám to vyhovuje. Centrum Évory jsme prošli křížem krážem, což zabralo slabou půl hodinku a po vypití basy piv na "hotelu" se mi zase podařilo porušit veškerá předsevzetí v různých barech, kterýma nás holky protáhly. Jak jsem zjistila, taky se tu pije ta smrtící dobrota, o kterou jsem se minule stihla popálit (myslím vodka, něco sladkýho a absint a navrchu zapálené).
Ráno (ehm...) jsme s holkama a taky Peťou (ten zapřísáhlý levičák co s námi jel do Portugalska), který během večera dorazil z Coimbry do Évory (původně to mělo být do Lisabonu, ale musel šůrovat kuchyň na repúblice - viz dál, takže to nestihl) směrem na Tomar (krásný klášter s prvky manuelismu), Fátimu (nic jsem neviděla, protože podle Igora je to o ničem) a Batalhu (gotická katedrála s kaplí bez střechy) a konečně na Porto, kde jsme se potkali s Marou, Bárou a Dášou (všichni spolužáci) a kde jsme po procházce městem skončili kde jinde než ve sklepích ve Vila Nova de Gaia, kde se vyrábí portské...no a asi je jasné jak to celé skončilo...

Druhý den jsme vyrazili už jen s Peťou a Bárou do Bragy, kde jsme neobjevili nic zajímavého. Braga je hodně socialistická, plná paneláků, a jediná zajímavá věc jsou obrovské schody vedoucí ke kostelu na kopci za městem. A taky další kostel na ještě vyšším kopci, který má pod sebou (pod názvem krypta) prapodivný prostor vymalovaný na bleděmodro, obložený hnědýma dlaždičkama a vymalovaný obrazy, kde jsou spolu Jan Pavel II. a Panna Maria vypadající jako nějaká sexbomba...no, hodně děsivá věc.

Co bylo dál napíšu zítra. Teď jdu ještě poděsit páreček švábů batolících se po našem dvorku, což je taktika, kterou jsem v boji proti nim zvolila, protože na zabití jsou prostě moc velcí (tímto vřele zdravím všechny, kteří se nás chystají navštítvit : )